Pivní výlet a Metallica pod vodou

11. července 2014 v 11:39 | insider |  Zegrovy postřehy
Tak už mi uschly boty, hadry, pláštěnka, plovací blány mezi prsty mi naštěstí nenarostly, takže se s vámi, moji milí, mohu podělit o svůj zážitek z úterka a středy v hlavním městě.

Odpověď na otázku, proč se vidlák z malého města vydal do naší stověžaté matičky měst, je jednoduchá - viz plakát níže.

A protože jsem nevyrazil sám, ale s kolegou Kablem, který je zkušený beer borec, spojil se výlet za hudbou i s honbou za pivem. Takže nakonec to buď byl pivotrip s malou metalovou vložkou anebo třeskutý hudební nářez orámovaný ochutnávkou pěnivého moku. Pokud vás zajímá více pivo, tak vás upozorním spíše na díly 1, 3 a 4, pokud ale více ta Metallica, tak vězte, že malá recenze je v části 2.


Část 1
V Praze je blaze - tedy alespoň z pohledu náruživého pijáka piva. Teď nemyslím ty, co mají rádi Gambáč anebo Plzeň, nic proti, ale spíše příznivce malých, menších, rodinných a jiných pivovarů.

Kablík nachystal plán a šli jsme podle něj, jen co jsme vystoupili z Lea. Jen na okraj podotýkám, že se budu jmenovat ta piva, která jsem ochutnal já, vypsat Kablíkova, schopen nejsem. Hned jsme zamířili k Bansethům (web zde), v jehož nabídce jsou i piva z sousedícího pivovaru Bašta, kde jsem ochutnal třetinku polotmavé 11o, pak (protože začalo pršet) ještě další třetinku pšeničnou 12o. Další naše kroky vedly do pivnice s pro mě nepochopitelným názvem "Zlý časy" (web zde), protože když je někde v nabídce 48 druhů piv, tak tam přece nemůžete zažít zlý čas... Vyzkoušel jsem (opět po třetinkách) zvíkovskou (web pivovaru zde) Bílou labuť (11o), pak opět zvíkovské pivo, pšeničného Raráška (11 o) a nakonec vynikající (asi nejlepší ze všech ochutnaných) Bad Flash American Amber Lager z pivovaru Matuška (web zde).

Takto dobře naladěni jsme bez úhony dorazili do Michle se ubytovat (web zde), kde nás promptně ubytovali, tedy sice až napodruhé, protože nejprve nás paní šoupla do pokoje 110, ze kterého se ještě předchozí obyvatel neodstěhoval, což bylo podivné - ale přiznali jsme to a nic neukradli. Vzhledem k tomu, že ani nám se během naší noční nepřítomnosti nic z pokoje 406 neztratilo, tak snad se to nestává často.

Další pivní zastávka byla poněkud na pohled nečekaného charakteru, protože jsme zapadli do kavárny Café jedna (web zde), která je ve Veletržním paláci, kde se prioritně nachází Národní galerie, a kde by člověk nečekal nějakou pivní nabídku, copak umělci mají čas pít pivo? Nicméně zřejmě to nebrání tomu, aby tam čepovali pivo z pivovaru U Bulovky (web zde), a to světlé 12o a 11o, kteréžto jsem ochutnal v třetince a v půllitru. A protože čas startu produkce se blížil, ještě jsem u Výstaviště dal na cestu jednoho benešovského Ferdinanda (web zde) ve volume 10o, a šli jsme na to.

Uvnitř byl na čepu Radegast, ale přiznávám nepatrioticky, že jsme jím povrhli. Bo take fronty…

Část 2
Při vstupu jsme se schovávali do stínu, a ač bylo dusno, nic nenasvědčovalo tomu, co se přižene. Tedy předpověď nebyla úplně nejlepší, ale vzhledem k tomu, že klimatologové se spíše věnují přesným odhadům, o kolik stoupne moře a roztají ledovce v roce 2100, tak jsem předpovědi podvědomě nevěřil. I když pláštěnku jsem si nakonec vzal, ne že ne.

Alice in Chains - přiznám, že jejich hudbu neznám, nezněli špatně, ale v duchu jsem popoháněl hodiny a jejich produkci, aby už konečně přišel hlavní tahák programu - METALLICA. Ale už během Alice v řetězech začalo poprchávat, což způsobilo, že se už nedalo bezpečně sednout do sucha…

Pak po sedmé večerní předkapela skončila a začalo… lít. Krásná průtrž, která by jinde způsobila nadšení z přehlídky Miss mokré tričko, když ovšem bohužel metalistky preferují černé oblečení, z pokoukání není nic. I když jsem měl přes sebe přehozenou pláštěnku, stejně jsem měl za chvíli mokré kalhoty, boty, ponožky, papíry v kapsách - což zapříčinilo, že jsem si nemohl poznačit tracklist (takže pořadí skladeb nebude), navlhly mi kapesníky, no prostě mokré skoro všechno kromě lístku na MHD a dvoukila v kapse na prdeli. Aji trenky jsem měl nakonec mokré... Z deště samozřejmě.

Trochu jsem se začal obávat, že kapela vůbec nenastoupí, protože déšť valil i na pódium, ale nakonec jsme se dočkali a Metallica rozjela svou bombastickou akci. Začalo to s vypalovačkou Battery, po ní už to jelo: Master of Puppets, Welcome Home (Sanitiarium), během One se obloha rozzářila laserovou šou, slyšeli jsme nakonec i Enter Sandman, The Unforgiven, Nothing Else Matters, moji hodně oblíbenou Sad But True, For Whom the Bell Tolls, Creeping Death, ...And Justice for All, velmi energickou Fuel, pak kapela přidala i jednu letní novinku Lords of Summer (která mně moc nezaujala, přiznávám), jako jeden přídavek skladbu, o kterou mohli fanoušci hlasovat přímo na místě, kdy vyhrála St.Anger (kterou vůbec, ale vůbec nemusím, ale dle odezvy se líbila i přítomným Maďarům), Metallica pak vystřihla ještě Whiskey in the Jar a úplně na závěr Seek and Destroy.

Každopádně zpívat do provazců deště padajících z oblohy silně připomínalo waterboarding, ne že ne. A aby to nebylo tak nudné, borka vedle mě si vymačkávala svůj černý nátělníček přímo do mé pravé boty, což ale bylo v důsledku úplně jedno, protože na cestě od pódia k východu z Výstaviště jsme museli překonat tři vodní překážky, přičemž minimálně ta první by mohla s hrdostí konkurovat slavnému pardubickému Hadímu příkopu… Takže jsem si do bot stejně nabral, že jo.

Párkrát se mi zdálo, že Hetfield trošku zakolísal s textem, stejně jako Ulrich s tempem bubnování, ale vzhledem k povětrnostním podmínkám jsem připraven jim to odpustit. Každopádně pobavili mravenečci se smetáky snažící se při každé pauze vymést vodu z pódia, víceméně bezvýsledně, ale i tak jim budiž poděkováno, za počasí holt nemohli.

Část 3
Po koncertě jsme po ostravsku vychytrale popošli v protisměru příjezdu tramvaje, což nám přineslo tak 20 minutové čekání, ale jak jsem viděl ty davy valící se do metra… Náš úterní pivní list ještě nebyl ukončen - opět jsme vlezli do Zlých časů, kde jsme se pustili do třetinky pšeničného 11o Letohradeckého Jelena z Pivovaru Žamberk (web nenalezen), pak do Falkon Nightstalkera, což je 16o tmavý svrchně kvašený Ale, velmi dobrý, (web pivovaru Falkon je zde - pivovar je to tzv. "létající", což pokud jsem to dobře pochopil, je pivovar, který nemá vlastní technologické zázemí, ale nýbrž know-how na výrobu nějakého originálního piva. Jak to v reálu funguje, se mně neptejte). A nakonec opět pivovar Matuška a další jeho pamlsek, American California Ale, 12o. A k tomu jsme se od kolegů vedle u stolu dozvěděli výsledek semifinále mezi Brazilci a Němci, který nám dost vyrazil dech - tedy ne že bych Brazilcům věřil, ale že by měli prohrát až tak moc… (Vzpomněl jsem si na Nohavicu a jeho verš z Baníku "...jaky sakypaky vole sedum banánů.."

Část 4
Ráno ve středu jsem pochopitelně neměl ani náhodou suché boty a ponožky byly tak špinavé, že jsem je raději vyhodil, akorát kontejner na biohazard odpad jsem tam v Michli nenašel, spokojil jsem se tedy s obyčejným. V 11 jsme už seděli U dvou koček (web zde) a já bumbal polotmavou Kočku 10o, pak nás pobavil číšník "kyselý ksicht" od Medvídků (web zde), kdy jsme si dali jejich místní třetinku piva Oldgott Barigue, což je nefiltrovaný 13° polotmavý ležák, který kvasí a později dokváší v dubových sudech, proto to cizí slovo na B. Ale nebojte, číšník byl kyselý i na ostatní hosty… Další zastávku jsme udělali na třetinku tmavé 12o v pivovaru Pražský most (web zde), kde byl na verandě úžasný klídek… A už jsme se blížili k legendárním Flekům (web zde), kteří ovšem byli zklamáním, restaurace je plná turistů, pivo 13o černý ležák, sice jakž takž, ale že bych se tam chtěl vracet, to nejspíš ne. Plus ta nehorázná cena, 4dcl stály 59 českých… Další podivnost nás čekala v Novoměstském pivovaru (web zde), kde jsem si dal světlou nefiltrovanou 11o, přičemž se mně pak pokusil číšník obrat, když mi při 60 korunovém účtu (za dvě třetinková piva) z podané 200 korunové bankovky vydal 40 Kč se slovy: "to máte do dvou set", a když jsem se ozval, tak se ještě tak nějak tvářil, jakože ho snad chceme o to kilo obrat my… No asi už taky pil, nebo možná ještě ne… Asi vypadám jako husa z malého města, která jde snadno oškubat…

Oběd jsme si dali v Pivovarském domě (web zde), dobré to bylo, stálo to kilo, a k tomu jsme si dali klasický český nefiltrovaný ležák 12o, mimochodem zde jsme natrefili i na ochucená piva typu višňové, kávové a dokonce i opunciové, ale ani jedno jsme nezkoušeli. Už už to vypadalo, že budeme muset pospíchat na vlak, ale nakonec nám vyšla ještě návštěva v Pivní mapě (web zde), kde mají na čepu momentálně 30 piv! Tam bych si klidně nechal vlak ujet, ne že ne… Dal jsem si třetinku 16° Sherpa I.P.A. z pivovaru Permon (web zde), kterému bych nakonec dal třetí místo za dvěma Matuškovými pivy zmíněnými výše. A nebojte se, i do vlaku jsme si nakonec koupili PETku s pivem, ale ne nějakou profláknutou velkoznačku, ale Břevnovského Benedicta IPA 15° (web pivovaru zde).

Tož to bylo úterý a středa. Divíte se mi, že teď nemám chuť si pustit Metalliku ani v autě? A že nějak nemám chuť na místní pivo?

P.S. Ještě ke koncertu - neměla by se taková akce přejmenovat z open air na open sky, když se otevře nebe a začne tak hrozně chcát?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 skalijowa skalijowa | 11. července 2014 v 13:12 | Reagovat

Tomu říkám turné! :)

2 Kabl Kabl | 12. července 2014 v 22:26 | Reagovat

Při čtení jsem si otevřel Abel Tasman IPU z Beskydského pivovárku a vzpomněl jsem si na boty, které jsem dal sušit na balkon. Po včerejší přeháňce jsou stále ve vlhkém stavu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.