348 Tour

15. prosince 2011 v 11:41 | insider |  Pohybové postřehy
Tak jsem se zase po nějaké době vydal na koncert. Doufám, že se ve mně nemýlíte a nečekáte nějakou klasiku nebo duchaplnou hudbu - tak jak se mýlila jedna kamarádka mé ženy, která prohlásila - poté, co jsem si na Youtubu pustil Horkýže Slíže - že by vůbec nečekala, že se mi zrovna tahle slovenská grupa bude líbit, že by spíš tipovala něco úplně jiného, ovšem co by čekala, to netuším. No prostě a jasně, byl jsem na Třech sestrách alias Třech srágorách - jojo, na té kapele, co má tak krásně feministický znak s třema čárkama v kosočtverci - viz obrázek níže.



Začneme historickým exkurzem - někdy v letech 1989-90 (když mi bylo kolem 15), tak se s pádem režimu konečně prosadili i jiní autoři, interpreti a kapelky než všichni ti, co patřili do totálního středního proudu (Karel G. - BLUEEEEEEE), nebo do stáje Františka J. (třeba Michal D. - BLUEBLUEBLEEEEEEEEE...). A tak jsem objevil Mňágu a Žďorp, a Orlík, a Visací zámek, a Buřinky 2... a 3S s Lou Fanánkem Hagenem. Po všem tom sterilním šumu to bylo jako zjevení. Je nepochybné, že i jejich "hudba" (z nedostatku vhodného přirovnání si toto pojmenování dovolím) mě ovlivnila, resp. ovlivnila můj náhled na ženy, pivo, život, hudbu a tak, prostě na samé nedůležité věci. Tedy ovlivnila, možná že spíš způsobila jisté zakrnění, no cyp se v tom vyznej. Nezapomenu nikdy, tedy do té doby než začnu zapomínat věkem, na "Divný stavy" (Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,…), "Nuselský Horky" (Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i rómů…), "Sovy v mazutu" (Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj, hů a hů a hů, úplně blbě koukaj…), "Ztrátu imunity" (Padlejch holek armáda, co s negrem lehnou na záda. AIDS!) nebo na "Život je takovej" (Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji, vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí…) nebo "Kovárnu" (až já z toho umřu, na krchov mě nesou, na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů…)

Letos, jako správní zastydlí po30cátníci, jsme se s Kablíkem po zralé úvaze rozhodli, že si nadělíme dárek k Vánocům, a navštívíme představení čerstvé hudební produkce Třech srágor, byť společné s nějakýma Rybičkama 48 (od kterých jsem před tím slyšel jen jednu píseň "Emily", a toť vše), která se měla odehrát v naší krásné Ostravě 1.12. tohoto roku. Kablík koupil lístky za nějakých 270 kachlí v předprodeji, takže jsme mohli posléze vyrazit. Abychom to všechno snesli, tak jsme si doma dali po slivovičce, a protože jsme měli ještě časovou rezervu, tak ještě dvě piva v denním baře Metro, který je přímo v podchodu na Náměstí Republiky (pokud vás nebaví jen tak čekat v čekárně na ÚANu, tak se tam klidně stavte). Došli jsme ke vchodu, tam nás prošacoval příslušník ochranky a vyhodil nás ven, abychom vypili plaskačku slivky, kterou jsme vzali pro všechny případy s sebou. Začalo to hezky, ne že ne. Vevnitř nebylo plno, což se u Rybiček dalo čekat, ale sál se kdovíjak nezaplnil ani na Sestry, takže jsme měli dobrý výhled na podium a měli jsme to i nedaleko k barpultu, kde čepovali Gambáč za 30.

Výběr písní a jejich interpretaci hodnotit podrobně nebudu, ale byl jsem na konci zklamaný. Ani ne tak z atmosféry, ta byla v pořádku, nářez to byl takový, jak se dal očekávat, ale zvuk byl podprůměrný. Kromě písní, které jsem znal, jsem slovům zpěváka Rybiček a ani Fanánka v podstatě nerozuměl. Já vím, kdybych neměl ostudné mezery v nové produkci Tří sester, tak bych se tomuhle problému vyhl, ale i tak to není omluva pro techniky nebo seřizovače nebo kdo to vlastně nastavuje. Po koncertu jsem došel k několika závěrům - to, že budu si muset mezery ve vzdělání doplnit, je nabíledni, ovšem taky mi došlo, že se mi vlastně ty nové věci, které Tři sestry na koncertě předvedly, zas až tak nelíbí, a proto mám mezery. Z čehož nejspíš plyne, že jsem se svým vkusem opravdu ustrnul v 90. letech minulého století anebo už nejsem stoprocentní fanda Sester. Tedy ne že bych je tady začal hanit nebo na ně dštít síru, ale holt se Sestry pohnuly jiným směrem než se líbí mně. A to i přes nesporně vysokou hodnotu Fanánkových libret, ty každopádně nemají v kontextu naší pop music* konkurenci. Tři sestry se daly směrem k jakési "cirkusovosti" své produkce, proč ne? Ale kupovat si jejich alba v originálech každopádně nehodlám, sorry kluci z Bráníku.

Večer po koncertu jsem si v baře (bohužel si už nepamatuju v jakém) dal raději jen vodu, ať mi není z těch gambrínů blbě...

P.S. Mimochodem nemáte pocit, že to, co se momentálně line při poslechu rozhlasů z vašich přijímačů, je zase ten starý hnusný šum, ale ještě v drsnější podobě? (třeba Helena V. BLUEBLUEBLEEEEEEEEE...)

* Víte, co ve skutečnosti znamená "pop musik"? Pravoslavný kněz hrající na garmošku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ruslhustows Ruslhustows | E-mail | Web | 15. ledna 2017 v 4:42 | Reagovat

Canadian Rx Cialis Viagra Trial  <a href=http://clanar.com>viagra online prescription</a> Spelling For Medication Keflex

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.