Svíčka

13. září 2011 v 12:22 | insider |  Nemístné postřehy
Myslím, že není nutné se zdlouhavě rozepisovat, o čem to dneska bude. I když nejsem příznivcem nějakého kolektivního jásání, nebo v tomto případě smutnění, a navíc se mi nepodaří mít nějakou náhodou cestu ani do Prahy, ani do Zlína a ani do HavlBrodu, neřku-li do Jaroslavle, tak můžu zapálit svou svíčku leda tady.



Spousta intelektuálů namítne, že je naprosto nepochopitelné, proč smutníme nad smrtí hokejistů, byť mladých, s rodinami a dětmi, když nás stejně nerozesmutní smrt třeba českých vojáků v cizině… Nebo buďme ještě hnusnější - smutní nad smrtí ten, který sedne za volant v podnapilém stavu a někoho zabije? Kolik lidí denně takhle hloupě umře, ne vlastní vinou?

Jenže v dnešní době je sport fenomén - hlavně takový sociální. Upínáme svou radost ke sportovcům, protože jsou jedním z mála věcí, která nás dokáže spojit. Jedna z mála věcí, která nás ještě dělá hrdými, že jsme Češi. Sport je jedna z možností, jak dokázat vlastními silami, že člověk nemusí jen trpně přijímat osud, ale že stojí za to bojovat. Sport nám vytváří hrdiny. Dřív těmi hrdiny byli válečníci, vojevůdci, na přelomu 19. a 20. století třeba vědci, (vstupovali jsme přeci do věku rozumu), a dneska jimi holt jsou sportovci. Navíc Česko je malá země, která se musela, musí a nejspíš ještě bude muset vymezovat oproti větším sousedům (všichni víme, koho mám na mysli), a každý čin, který nás tak nějak spojí a připomene nám, že ještě pořád máme mezi sebou někoho, kdo je opravdu dobrý, tak ten Čechům, Češkám a Češatům pomůže. Proto ta adorace, proto ten smutek.

Obdivuju Roberta Zárubu, že byl schopen ještě v den oné nešťastné havárie smysluplně, ohleduplně a kvalifikovaně hovořit v ČT v pořadu Hyde park, klobouk dolů. A on tam řekl jednu věc, která je signifikantní - ruská hokejová liga chce vypadat jako ta kanadsko-americká - jednak z důvodu, aby přetáhla zpět své hráče, ale taky aby prostě Rusové ukázali, že na to taky mají. A tady je zásadní rozpor. Peníze na to mají, to ano. Schopnosti ne. Je to ošklivé srovnání, ale za nějakou tu 90ti letou tradici NHL se tam nestal žádný takový šílený malér, a to si nemyslím, že by se v NHL létalo jen boeingy a airbusy. A ani si nemyslím, že by majitelé klubů nějak zvlášť rozhazovali peníze na comfort hráčů. Jenže tam to prostě funguje na jaksi více profesionální bázi, nejspíš.

Podobné tragédie se stávají, nejspíš jste z médií zachytili, že podobně před lety zahynuli fotbalisté Manchesteru United, ragbisté Uruguaye, zambijští fotbalisté…

A nemysleme si, že jen my truchlíme - Slováci ztratili kapitána Demitru, byť ten se s reprezentací letos rozloučil, a sami víme, jak moc na svých lidech Slováci lpí, Bělorus Salej, jedna z jejich velkých legend, (já třeba moc víc běloruských hokejistů neznám), Švéd Liv, majitel několika medailí jako brankář reprezentačního týmu, Lotyš Skrastinš, před nějakou dobou držel v NHL "Ironman" rekordu, vydržel hrát skoro 500 zápasů bez jediného vynechaného, a to nemluvím o Němci Dittrichovi, Rusech a o členech realizačního týmu…

Každého zbytečně zmařeného života je škoda, proto pomožme jejich blízkým svým soucítěním, a nenimrejme se v tom dál.

Hoši děkujem!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.