Září 2011

Reklama na Bunč

29. září 2011 v 14:08 | insider |  Zegrovy postřehy
Ne, nemyslete si, že jsem se překlepl a že jsem tu chci dělat reklamu na jakýsi alkoholový drink - opravdu jdu dělat reklamu na Bunč, a ne na punč. Co a kde Bunč vlastně je, tak k tomu se sice dostaneme trochu oklikou, ale dostaneme. Pro ty, co jsou ovšem strašně netrpěliví, přikládám odkaz zde.


Svíčka

13. září 2011 v 12:22 | insider |  Nemístné postřehy
Myslím, že není nutné se zdlouhavě rozepisovat, o čem to dneska bude. I když nejsem příznivcem nějakého kolektivního jásání, nebo v tomto případě smutnění, a navíc se mi nepodaří mít nějakou náhodou cestu ani do Prahy, ani do Zlína a ani do HavlBrodu, neřku-li do Jaroslavle, tak můžu zapálit svou svíčku leda tady.


Modrá je dobrá... aneb Policie, Skotsko, Šmouli

7. září 2011 v 12:02 | insider
Jaký je ten správný postup při vymýšlení titulku k příspěvkům tady? To je to, co mě trápí vždycky na začátku než něco napíšu. Nový článek nemůže být bez titulku, jelikož struktura blogu si to vyžaduje. A mít články pojmenované nějak fádně jako Článek 1, Článek 2, Článek 3,... Článek 152, to by bylo pod mou úroveň. V knize Těžké melodično říká jeden z hrdinů, že nejdůležitější je mít to správné jméno - mimochodem v knize se sice mluví o hudbě (příběh, kde jsou sex, drogy a Hudba S Kamením - v originále "This is also a story about sex and drugs and Music With Rocks In.") - ale pokud vztáhneme tuhle teorii i na literaturu, tak je logické, že i článek musí mít ten správný název. Jenže jak chcete pojmenovat článek, ve kterém se hodlám věnovat ostravské ZOO, naší bdělé policii (a mou srážkou s ní ze soboty), fotbalu se Skotskem (taktéž ze soboty) a Smurfům (z let 80), co?

Proč jsem se ve středu opil

2. září 2011 v 10:25 | insider |  Zegrovy postřehy
Tedy opil, to není zas až tak úplně pravda, protože pod pojmem "opilý" si já osobně vybavím někoho, kdo už se motá po cestě, pozpěvuje a vede otravné rozumné řeči. Další stupeň už je "ožralý", takovému už chodník sem tam vlepí facku do obličeje, a celkově ten dotyčný už je schopen artikulovat tak leda jakože "ardh - dy - kul - kul - kua - tdt". Dle této mé kategorizace jsem nebyl ani opilý, ba ani ožralý, došel jsem domů po svých, relativně potichu a víceméně rovně.

Jasně, ti ošklivější z vás by teď namítli, že jsem použil slovo "opil" jen proto, abych měl údernější titulek, no malou pravdu byste měli. Ale taky jak jinak jsem měl označit stav, kdy jsem šel domů z hospody už o půl osmé večer - takže žádný pozdněnoční nebo brzoranní návrat - navíc jsem se vracel s dětma, ženou a dvěma kolama. A taky s nějakýma Che Guevarama v krvi, a Bránickými pivy, ehm ehm, k tomu. Já totiž použil na začátku slovo "opil", protože jsem se opít chtěl.