Endeavour a AMS

18. května 2011 v 12:06 | insider |  Zegrovy postřehy
Nemyslete si, že mám na Krtečka nějakou averzi, když jsem se mu tady na blogu už věnoval (zde a zde a dneska se o něm zmiňuji opět. Nebojte se, bude to jen okrajově. Možná jste se už dovtípili, že dnešní příspěvek bude o raketoplánu Endeavour a o raketoplánech obecně.


Pro spoustu lidí už v tom není to průkopnické dobrodružství, raketoplány startují relativně často a tragické nehody se staly v podstatě jen dvě (nešťastní Challenger (1986) a Columbia (2003)), tak proč se o tom zmiňovat? No domnívám se, že především proto, že současná mise raketoplánu Endeavour je úplně předposlední a pak už poletí jen Atlantis a pak…

Nikdy jsem se netajil, že nemám rád momentálního amerického prezidenta Obamu. Ne že je to černoch a že uspěl s naprosto prázdným sloganem: "Yes, we can", to je problém Američanů, jejich vědomí a svědomí, ale proto, že je v čele administrativy, která rezignovala na to, co Ameriku zdobilo, čímž myslím především americký průkopnický duch. Americká vláda (jejíž je Obama předsedou) utrácí neuvěřitelné prostředky na sociální programy, které stejně nemají jiný užitek, než že učí lidi se o sebe nestarat, hromady peněz na affirmative actions, které degradují a ponižují všechny strany… A ta samá vláda rozhodla o zastavení programu Space Shuttle, aby místo něj nabídla co? Uznávám, že program raketoplánů byl uveden v praxi především proto, aby se ušetřilo, protože klasické starty s nosnými raketami byly neefektivní v tom, že se na Zemi vrátil jen velitelský modul, který se stejně nedal znova použít, kdežto u raketoplánů se počítalo s jejich opětovným použitím, čímž se očekávaly úspory, kterých se nepodařilo dosáhnout. Ale jaké je nové řešení? Jak nelogické a nepochopitelné je zrušit jeden program a nemít náhradu? Tedy nelogické to je, pokud nejste ovšem rozhodnutí všechno zrušit, v tom případě to ale znamená, že Američané rezignovali na vesmírný výzkum… Jen tak mimochodem, naposledy byl člověk na Měsíci v roce 1972...

Spoléhat se na soukromý sektor, to si nedokážu představit, že by někdo vlezl do rakety, když by nevěděl, jestli se firma, která ho stavěla, nepotýkala s problémy s "lou kchost" dodavateli, nebo jestli to co vytvořila, náhodou neukradla u někoho jiného a sama to nemá vyzkoušené… Jako příklad můžu uvést automobily - kolik máme různých automobilek a jaké jsou postupy třeba těch čínských? Přísné utajování bude v tomto případě nezbytné - s ohledem na vysoké náklady, ovšem tenhle utajovací experiment zkoušeli Rusové ve svém vesmírném programu a od dob MIRu v podstatě nic nepředvedli... Spoléháme na crash testy, budou i u raket takové? Jaké máme problémy s jinými motory než těmi spalovacími? Když se nedaří soukromníkům vymyslet motor do auta, jaké inovace asi přijdou u raketových pohonů? Kam jinam než do vesmíru se lidstvo může pohnout, pokud nechce shnít umačkané na naší modré planetě? Pokud bychom spoléhali na Rusáky a jejich projekt Buran (který nevzlétl s posádkou a pak ho zničila větrná smršť, když byl zaparkovaný v hangáru), navíc když je teď Bajkonur na území Kazachstánu, tak asi ne. A co třeba Čína? Ta vypustila svého tchajkonauta nedávno (2003, 2005, 2008), ale ta má velké zpoždění...

Ale zpět ke Krtkovi a Endeavour - posádky raketoplánů se snaží přilákat znuděné diváctvo různými osobními počiny, a jedním z nich je přítomnost Krtečka jako sedmého člena posádky Endeavour. Osobně mi to přijde jako dobrý pokus zaujmout mladší ročníky, ovšem myslím, že hlavní úkol Endeavouru není zviditelnit Krtka. Kolikrát jste narazili při zmínce kdekoli o tomto letu na Krtka a kolikrát na hlavní účel letu?

Jen pro vaše info, hlavním cílem je dovézt a nainstalovat na ISS The Alpha Magnetic Spectrometer 2. Nebudu vás zatěžovat nějakými detaily, ale v podstatě si vědci slibují od tohoto přístroje poznatky, které by mohly pomoci k vyřešení problému s tzv. temnou hmotou a hlavně s antihmotou. Teoreticky totiž mělo při vzniku vesmíru vzniknout stejné množství hmoty a antihmoty, což je logické. Hmota a antihmota by měly při svém setkání anihilovat (velmi zjednodušeně řečeno by se měly navzájem přeměnit v energii - fotony), jenže existence našeho vesmíru ukazuje, že hmoty muselo být víc, protože jinak by se celý vesmír hned na začátku vysvítil a vybil… Hmoty tedy muselo být víc, ovšem proč? Anebo je někde část vesmíru tvořená antihmotou, akorát že se stále nepotkala s tou naší hmotou a tudíž neanihilovala. A AMS by měl detekovat částice letící vesmírem (velmi velmi zjednodušeně řečeno), a měl by být schopen rozpoznat, zda jsou to částice hmoty nebo antihmoty. Objevení antihmoty a jejího zdroje by mohl být objev zásadního významu - jednak proto, že anihilace teoreticky produkuje ohromné množství energie (bez dopadu na životní prostředí) a také proto, že pokud se srazí velké množství naší vesmírné hmoty s antihmotou, může to taky znamenat konec nám známého vesmíru jako takového, a to by byl průser… A pak si na plyšového Krtka pro štěstí nikdo ani nevzpomene...

P.S. Víte o tom, že stejný astronaut s sebou vezl na palubě Atlantisu v květnu 2009 výtisk Nerudových Písní kosmických? No vidíte, netrvalo to dlouho a taky se na to zapomnělo…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ^^Brooke BrokenSmile<3 ^^Brooke BrokenSmile<3 | Web | 18. května 2011 v 12:19 | Reagovat

zajímavé počtení :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.