Baníčku, my jsme s tebou! 5

24. března 2011 v 14:13 | insider |  Pohybové postřehy
Abych vám přiblížil relativitu významu slova "relativní", použiju na to dva fotbalové zápasy z minulého víkendu. Oba se budou týkat Baníčku a na názorném příkladu vám ukážu, že není 0:4 jako 0:4.


Ano, vidíte dobře, Baníček o víkendu hrubě nezabodoval. Muži prohráli venku s Teplicemi, po výkonu, o kterém nejdou po internetu ani v novinách kdovíjak dobré komentáře, dokonce bych řekl, že ty komentáře jsou dost hanlivé. A protože průměrná známka týmu na oficiálních klubových webových stránkách je 4,09 (přičemž známkování je stejné jako v české škole), tak se zdá, že hlasující neměli na očích žádné růžové brýle. Doufám ale, že ty brýle si sundají hráči A týmu a začnou pořádně hrát, mít po čtyřech zápasech skóre 1:8, to zavání pořádnou ostudou a pádem do 2. ligy... A druhá prohra? Ta se týká týmu žen, které prohrály s našim republikovým suverénem Spartou Praha. Holky hrají pod hlavičkou Baníku nejvyšší soutěž teprve od loňska, a teď se dostaly se svým zápasem i na hlavní stadion, momentálně se drží na 4. místě tabulky. Dle zpráv z netu byla každopádně na stadiónu zhruba tisícovka diváků, kontrolní otázka - který klub má nejvyšší návštěvnost? No správně, Baňky pyčo, 2420 diváků, vypadá to, že je to málo, ale na to, že holky odehrály doma jen 5 zápasů, to není zlé. Třeba Spartu, která hraje i fotbalovou Ligu mistryň, navštívilo na domácích zápasech jen 560 lidí... Jak jsem je nazval? Divíte se tomu pokřiku? Že jsem si ty "Baňky pyčo" vymyslel? Na to nemám hlavu, ale opravdu to s těma Baňkama tak je, no jen se podívejte:

Holky po zápase, byť prohrály, sklidily velký potlesk, dle komentářů na netu zasloužený.

A jsme u té relativity. Samozřejmě není jedno, když prohrajete, ale je rozdíl když prohrajete se ctí nebo ne. Je rozdíl, když si řeknete, že jste prohráli s lepším soupeřem, ale udělali jste všechno, co jste mohli, než když si pak v novinách nasypete popel na hlavu, že jste hráli blbě a že to byl nejhorší zápas a bla bla bla. Tyhle okecávací kecy mě serou, kdybych viděl, že makali, bojovali, potili na hřisti krev a stejně to nestačilo... Ne vždy musí být 0:4 stejné jako 0:4...

Ale abychom nekončili tak smutně, tak jeden vtípek na závěr:

Učitelka na ZŠ v Praze se ptá, komu žáci fandí ve fotbale.
Všechy děti, že Spartě "...vždyť jsme Pražáci!" Jen Pepík, že Baníku.
Učitelka: "Proč Baníku, když jsi z Prahy?".
Pepík: "Moje máma je z Ostravy, otec se jí přizpůsobil a já jsem se přizpůsobil rodičům. Všichni fandíme Baníku."
Učitelka: "Proč se opakuješ po rodičích? Kdyby byla tvoje máma šlapka a otec dement, co by jsi dělal?"
"Tak to bych fandil Spartě."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.