Ronald Reagan

9. února 2011 v 11:08 | insider |  Persony
RR I
Nevím, možná z toho nakonec udělám hezkou nepravidelnou rubriku, když se tu budu věnovat lidem, kteří by zrovna měli narozeniny nebo jiné jubileum. Samozřejmě bych vám mohl navrhnout, abyste mi dali vědět, zda byste tady chtěli někoho zmínit, někoho, kdo by si podle vás zasloužil, aby se o něm alespoň trochu plklo. Ale všichni víme, že to bude z mé strany jen zdvořilost, že jo. No nevadí, budeme dál pokračovat s těmi, kteří vám třeba zajímaví nepřijdou, ale mi jo. Dneska to bude Ronald Reagan.


Říká vám to jméno vůbec něco? Nepředpokládám, že byste někdy viděli některý jeho film, já třeba vůbec. Ale jak to jméno slyším, vybavím si, že nám kdysi před devětaosmdesátým
o něm ve škole říkali, jak strašně zlý je to pán, a jak ho vykreslovali jako obludu s čepicí Uncle Sama, s černýma jadernýma raketama v ruce levé, a zelenými dolary v ruce pravé, no prostě strašák non plus ultra. Anebo jak drží prst na spoušti všech těch pershingů, kterými hrozil té naší naprosto stoprocentně mírově orientované socialistické soustavě, mimochodem s ruskými raketami SS-20 tajně umístěnými v raketových silech na našem území. Možná že pro tehdejší mocipány opravdu byl strašidlem, které je budilo za nejtemnějších nocí studené války, kdo ví? Koneckonců s ohledem na konečný výsledek je to možná pochopitelné. Museli se přece bát někoho, kdo na adresu téže války prohlásil: "Moje strategie pro studenou válku zní: My vyhrajeme, oni prohrají."Samozřejmě že je to hodně zjednodušené tvrzení, ale vyhrát "válku" tím, že tak vyšponujeme výdaje na zbrojení, že to protivníka ekonomicky naprosto zničí, to je opravdu zajímavá strategie. Nejen že to zničí protivníka, ale pomůže to domácí ekonomice a vývoji a tak. Ne že bychom mu měli být kdovíjak vděční, ale je možné že za konec toho našeho malého rudého marasu může tak trochu i on (ovšem za ten bordel, co tu máme teď, už nikoli).

Před pár dny jsem ve zprávách zahlédl "oslavy" jeho teoretických 100 narozenin, takže amíci ho asi berou vážně v kontextu všech těch 40 nebo 50 prezidentů, které už měli. Tak nevím, slavíme my narozeniny našich prezidentů, třeba aspoň TGM, když byl teda jako že první? Tedy myslím jinak než tak nějak únavnými proslovy a pokládáním věnců? Jak občas vidím v amerických filmových spektáklech ty uvědomělé občany, kteří jakože znají jména amerických prezidentů nebo jakože citují hlášky z Shakespearových děl, ve kterých hráli na univerzitách, tak si říkám, že je nejspíš dobře, že nejsme jako oni a netrpíme potřebou pořádat nějaké balšóje tějátry. Ale jestli ta naše neúcta k hlavě státu nebude způsobena tím, jaké jsme ty hlavy měli, že jo. Když se mně teď někdo zeptá na všechny naše prezidenty, tak si na pár vzpomenu, ale jestli budou všichni (a ve správném pořadí), tak na to bych v Milionáři ten milion nevsadil. No jen kontrolujte se mnou (a věřte mi, že teď nepoužívám nic víc než svou paměť) - Masaryk, Beneš, Hácha, Gottwald, Zápotocký, Svoboda, Husák, Havel, Klaus. Vynechal jsem někoho? Koukněme na net: vida vynechal jsem, nějakého Novotného, kdo to vůbec byl? Evidentně byl mezi Zápotockým a Svobodou, dokonce 11 let, no vidíte, tak ze mě špičkově uvědomělý občan nebude…

Mimochodem my jsme jiní, a proto (nebo protože?) hláškujeme výhradně z filmů nebo Cimrmanových her, nějaký Šejkspír nebo Brecht u nás nemá nárok…

Proč jsem ale o tom Reaganovi vlastně začal psát? Natrefil jsem někde na pár jeho výroků (doufám, že autentických a dobře přeložených), které mě pobavily. Tedy předpokládejme, že
jsou jeho původní, myslím, že tehdy ještě neměli takové ty profesionální spíčwrajtry.
Reagan asi nejspíš neměl vládu příliš v lásce, protože na její adresu řekl mj.
"Kdyby nastala krize, vzbuďte mě, i kdybych byl na zasedání vlády." Není ten náš pospávající šlechtic, co se tam potlouká, náhodou inspirován jím?
A o tehdejší špatné vládní politice prohlásil něco, čemuž se mi ani nechce věřit, že nemluvil o té české, potažmo evropské:
"Pokud se to hýbe, zdaňte to. Pokud se to pořád hýbe, regulujte to. A pokud se to přestane hýbat, začněte to dotovat."
A rád se vracel i k nejnebezpečnější větě v angličtině (i když u nás bych se taky bál):
"Ahoj, jsem z vlády a přicházím vám pomoci."
Vládní politiku dle jeho gusta nejspíš charakterizuje toto. "Selský rozum nám napovídá, že když na něco uvalíte vysokou daň, lidi toho vyrobí méně, a tak jsme lidem snížili daňové sazby a oni toho vyrobili více než kdy předtím."

A vraťme se ještě k Sovětskému svazu, (kterýžto Reagan nazval trochu pateticky "Říší zla"), na jeho adresu prohlásil mj. že to "je vyloženě "stát jedné strany" a zůstal by jím, i kdyby tam náhodou byla povolena strana opoziční, protože by přece všichni přešli k opozici."

No po někom zůstanou přebrepty, po někom dluhy a po někom: "Politika není špatné povolání, když uspějete, odměny jsou veliké. Když se znemožníte, pokaždé ještě můžete napsat knihu."

A když už jsem vás tedy úplně unavil těmi citáty, tak poslední je asi nejtrefnější, ke svobodě řekl: "Být trochu svobodný je jako být trochu v jiném stavu."

P.S. No ano milí přátelé, ani když napíšu, že je něco poslední, tak to ještě neznamená, že nemůžu něco bouchnout do post scripta :-D "O politice, se říká, že je to druhá nejstarší profese na světě. Asi je, ale postupně jsem zjistil, že se velice podobá i té první." Tak jo, teď už je opravdu konec…
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.