Listopad 2008

Nomofobie

28. listopadu 2008 v 8:15 | zegr |  INSIDER archív 2008
Moje drahá zdrojová kolegyně Skalijowa našla na internetu tento článek, který je docela zajímavý a nedá mi to, abych vás na něj neupozornil a neutahoval si z dálkovýchodňárů:


Rád bych vás v něm upozornil na jeden odstavec, cituji:

"Jak vypadá typický nomofobik

Jde o jedince, který s mobilem tráví více času než s kýmkoli nebo čímkoli jiným. Má ho u sebe sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně. Nedokáže bez něj žít. Tvrdí, že ho nepřetržitě potřebuje k práci, pro spojení s rodinou a přáteli.

Jeho psychiku proto spolehlivě rozhodí nejen ztráta přístroje, ale třeba to, že mu v krajině z displeje zmizí několik čárek zaznamenávajících sílu signálu, vybije se mu baterie či si mobil prostě zapomene doma.

Jakoukoli podobnou komplikaci doprovází silný stres. Postižený znervózní, začne se potit, cítí se nejistý, propadá zoufalství. A zatímco u jiných stresových událostí - návštěva u zubaře, první den v práci nebo sňatek - úzkost za nějakou dobu odejde, nomofobiky provází nepřetržitě." (konec citátu)

Nemáte teď pocit, že slovo "nomofobik" by se dalo zaměnit za nám všem dobře známe cizince v jedné nám všem dobře známé rodině?

Tak oni nemají ten vlhký studený pot z kocoviny, ale protože jsou ve stresu kvůli mobilům… Takže oni jsou vlastně nemocní a v podstatě za to ani nemohou… Opravdu by mě zajímalo, jak by průzkum dopadl, kdyby se do kontrolního vzorku zamíchali i naši cizozemci…

Každopádně ale upozorňuji ještě na jednu větu z článku, cituji: "Neschopenka se na tuto poruchu nyvystavuje"

P.S. Mimochodem, pokud nejste nomofobik vy (každý první), tak je to určitě váš kolega vedle (každý druhý) J

P.P.S. Kolik čísel si pamatujete? Já tři…

Meeting minutes 13/10/2008

13. listopadu 2008 v 21:29 | zegr |  INSIDER archív 2008
And then?


"Jak předělat řízení korean to český?"

Když se stane nehoda ve východoasijské republice, vždycky jsou za to jistým způsobem zodpovědní a postižení oba (alespoň tak nám to bylo řečeno), takže pokud tomu rozumím dobře, tak vinen je i ten, kdo nebyl dost prozíravý, předvídavý, připravený, informovaný? Taky tvrdili, že když nestíhá plnit své závazky nějaký dodavatel, tak zákazník za ním zajede a nabídne mu pomoc, případně se přímo fyzicky zapojí. Zajímavé - prý projev jejich kultury. Kdežto dle jejich postřehů, naše typická kultura je najít viníka, pokud možno jinde než na nás samotných. Pokud tak usuzují z příkladů, kdy oni sami odmítli pomoct tomu parchantovi, co nás předpředminulý týden opustil, tak to se rychle přizpůsobili. Vraťme se ale k jejich vysněné představě - znamená to, že když není materiál, tak za to dle jejich uvažování můžete vy, i když vaši partneři v cizím subjektu na druhé straně nedělají to co mají, a vy byste měli jít pomoct vybalovat (ovšem pak bacha na pracovní úraz… ). Ano, asijská firma udělá větší asijské firmě vše, co ji na očích uvidí, ale sliby dané jinozemským subjektům jsou pro ně jako dým vypuštěný do májového vánku… (mimochodem myslíte, že nám náš jeden nebo druhý velký zákazník někdy přijede pomoct, když nebudeme stíhat?)

"And then?"

Nějak to asi nefunguje, jsme jen vykonavateli příkazů a nemáme firmu za svou. Proto se hledá nějaká idea, ale pozor - unique idea - která by pomohla tomu, aby se to změnilo. Když změníme své uvažování (change your mind - už je to tu zase!), tak co se stane? Dovolte mi přirovnání - jedna buňka bude fungovat jinak - organismus ji bude považovat za cizí těleso a odmítne ji. Nebo očekáváte, že si ostatní řeknou: "Ježíši, to jsou ale borci, oni se mohou pro firmu roztrhat, poďme se taky přidat…" Ne, ne, budete ještě za větší exoty.

"And then?"

Je to trochu jako s cenama nafty, každá negativní informace se na ceně (rozuměj prémiích) projeví, kdežto každá pozitivní se považuje za samozřejmost, v podstatě nevýznamnou a nezaznamenáníhodnou.

"And then?"

Takové brainstormingy a vysvětlovací, přesvědčovací, poučovací akce mohou působit na firemní nováčky, ale ne na otrlé a unavené skeptiky…

"And then?"

Jak se říkalo už za totáče: "nikdy se schody nezametou, nikdy zdola nahoru, ani kdyby byly z mramoru…"

"And then?"



Svařák / Hriate

6. listopadu 2008 v 9:56 | zegr |  INSIDER archív 2008




Určitě si říkáte, proč vám tady vystavuju obrázky jedné obyčejné krabičky čaje. Ale nedělám to jen tak pro nic za nic - podívejte se se mnou.

Čaj se jmenuje "Svařák", a ještě k tomu švestkový. První co mně napadlo, když jsem to viděl, bylo: čaj jako svařák? Vždyť svařák se přece dělá z vína! A švestkový svařák? Víno ze švestek, to je přece taky blbost, destilát je slivovice, ale to je původem brandy a ne víno. Tak kruci co se děje? Z druhé strany (kterou bohužel nevidíte), je slovenská mutace "Hriate". A to se na Slovensku opravdu dělá tak, že:

"Cukor upálime na karamel, zalejeme vodou a rozvaríme. Pridáme roztopenú masť alebo slaninu ( ???), koreniny (klinčeky, kúsok škorice, citrónová a pomarančová kôra), chvíľu povaríme a odstavíme z ohňa. Nakoniec prilejeme vodku a precedíme. Podávame horúce."
(http://guga.webgarden.cz/likery/vianocne-hriate-2.html)

Nebo:

"Cukor upalime na karamel a primiesame do roztopenej masti. Potom pridame nadrobno pokrajanu cibulu a chvilu nechame na ohni. Prilejeme vodu, povarime a odstavime z ohna. Nakoniec prilejeme lieh a precedime. Podavame horuce."
(http://www.svetreceptov.estranky.sk/clanky/vianoce/povodne-slovenske-hriate)

Tam se dá místo vodky nebo lihu klidně přidat slivovice, a pak to má i ten švestkový přízvuk.

(Mimochodem pálence vyrobené podobným způsobem - karamel + líh - se na Ostravsku říká "vařonka", ale to sem nepatří)

Takže to vypadá, že výrobce spojil svařák a hriate a udělal z toho čaj. Geniální!
A teď ještě druhý obrázek, tady dostupuje genialita výrobce vrcholu. Přečtěte si prosím pečlivě složení. Taky jsem to udělal, přiznávám ale bez mučení, že první si toho všimla má žena, a žasl jsem. Instantní alkohol!

Takže už? Už máme alkohol v kostkách nebo jak říká Slovník cizích slov (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/) - "rychlorozpustný, připravený k okamžitému požívání, předvařený, práškový"? Sen všech badatelů a a pijanů! Proč tahat na hory těžkého a skleněného půllitra (který se jak na potvoru klidně někde rozbije), když si stačí vzít pytlíček sušené slivovice a přesypat si ho do petky s neperlivou vodou, pak už jen protřepat, nemíchat a je to! Nádhera! Co všichni ti bezdomovci, teď si koupí krabičku čaje a je to, nic víc nic míň! V jak báječném světě to žijeme! Máme instantní mléko, kafe, myšlenky, a teď i alkohol! A že to myslí výrobce vážně, svědčí i další věta na obalu: "Nápoj připravený podle návodu obsahuje méně než 0,5% alkoholu." Ovšem nepodléhejme jen veselým myšlenkám - neměl by se tento čaj prodávat jen starším 18ti let? A kolik čaje je třeba vypít, aby člověk nadýchal detekovatelné množství do detekční trubičky?

Jsou věci, u kterých jsem rád, že jsem se jich dožil - tohle je jedna z nich…

P.S. Čaj jsem testoval, je celkem dobrý